Polemika s Liborem Michálkem o EET

Senátor Libor Michálek ve svém dnešním blogu soudí, že EET bude pro české podnikání nakonec přínosem. Vymýtí totiž "nepoctivé" živnostníky, účtující "bez papíru", zatímco ti poctiví budou mít konečně férové podmínky.

Jsem bývalý živnostník. 7 let jsem provozoval živnost, která práci bez faktury prakticky neumožňovala. Pracoval jsem 18 hodin denně, přišel jsem o zdraví, o rodinu a nakonec i o tu firmu. A to ne proto, že bych pracoval špatně nebo nebyl o mou práci zájem. Položilo mne dravé prostředí, panující v českém podnikání, kde stále platí ono Písaříkovo okřídlené, že tajemstvím úspěchu je levně nakoupit, draze prodat a pozdě platit faktury - nebo ještě lépe, neplatit faktury vůbec!
Tak, jak je u nás nastaveno podnikatelské prostředí, bohužel platí, že s poctivostí spíš dřív pojdeš. Byl bych první, kdo by jásal při změně k lepšímu. Ta však nepřijde s elektronickým šmírováním, ale s posílením pozice obyčejného malého živnostníka nejen vůči úřadům, ale zejména ve vztahu k právnickým osobám a velkým podnikům a korporacím.
Živnostníka lze dnes často efektivně zlikvidovat prakticky už nezaplacením jedné větší faktury. Živnostník, to není ten, co si vozí zadek v bavoráku a dřou na něj zaměstnanci. Živnostníka potkáte v rozhrkané dodávce, ve svátek i v neděli špinavého a v montérkách. Živnostník žije od faktury k faktuře a denně se ptá sám sebe, proč se na to nevykašle. Táhne tu bídnou káru dál proto, že miluje svobodu a nezávislost a je příliš hrdý na to, aby se nechal živit státem na sociálních dávkách. 
Libor Michálek vidí v živnostnících podvodníky, kteří v polovině roku vystavují fakturu s číslem 001. Já v nich vidím spíše lidi, kteří stoprocentně převzali odpovědnost za své životy a životy svých rodin, které stát nemusí živit, nemarodí, nenaříkají že mají malé platy, neberou si placenou dovolenou, neplatí pro ně pracovní doba, víkendy ani svátky. Jsou to nezávislé samostatné jednotky, které jsou pro stát a ekonomiku obrovským přínosem už jen tím, že jsou. A byli by nesporným přínosem i tehdy, kdyby nezaplatili na dani z příjmu ani jedinou korunu.
Jediné, co živnostník od státu chce a opotřebuje je, aby mu poskytl klid na práci a ochranu před dravými podnikateli, kteří ho mohou vyhladovět či převálcovat, kdykoliv se jim zachce. Před predátory, kteří zneužívají svou ekonomickou sílu a proti jejichž armádám právníků nemá malý živnostník žádnou šanci. Před jednateli společností, kteří na rozdíl od živnostníka ručícího celým svým majetkem, mohou kdykoliv opustit potápějící se loď s minimálními ztrátami, obratem naskočit na jinou a pokračovat ve své korzárské plavbě s politiky a lobisty v zádech.
Dokud stát živnostníkovi takové podmínky není schopen či ochoten poskytnout, nemá dle mého názoru právo od něj nic žádat.
A než se tak stane: AŤ ŽIJE ŠEDÁ EKONOMIKA!